27. 11. 2008

Nápoje jako téma

Když jsem byl posledně v Praze, tak byla součástí mých aktivit i pravidelná návštěva rodného města. Jako vždycky jsme Na spilce poobědvali a v přilehlém obchůdku se suvenýry nakoupili na další rok. Tady jsem si pak koupil rámečky a tohle je výsledek, který mi teď visí na zdi pro potěšení. Vyfotil jsem to speciálně pro Álu protože vím, že on má doma tématicky stejně zaměřenou výzdobu. Tak Álo, už v tom jedeme spolu :-)

Taky jsem někomu slíbil, že pošlu název whisky, kterou jsem si jednou koupil na vyzkoušení a hrozně mi chutnala :-) Pro lepší představu jsem namísto popisování koupil další lahev a vyfotil. Jmenuje se Hankey Bannister a hned až zkoncuji s osmiletou Bell`s, tak se do ní dám.

2. 10. 2008

Irish Ferries, Cherbourg - Rosslare

Francouzská vlajka ještě visí vysoko, ale kotva už se pomalu zvedá.

Kolik by se jich tam asi opravdu vešlo, tedy nás...? A jestli by všichni respektovali značky k sezení tak, jako je tenkrát respektovali na Spartakiádě?

Malá připomínka cílové destinace v podobě jména nákladní lodi.

A už opouštíme Cherbourg. Jak my námořnící obvykle říkáme - právě vyplouváme :-)
Bretaňský trajekt (Brittany Ferries) zahnul tak prudce doprava, že jsem myslel, že ty kamióny vysype.
Moje posledí "evropská" fotka, dál už jenom voda a ostrovy :-(
Schválně jestli by se dostalo i na pasažéry ve třetí třídě...

Ranní překvápko aneb náhlá setkání třetího druhu.
Země na obzoru...

...a hned se vytahujou vlajky. (Víc bych teď asi potřeboval čtyřlístek!)

To není Italská vlajka, barva napravo je (nebo spíš má být) zlatá - jako ta naše stověžatá matička, ooóuúů. V dálce maják (samozřejmě hlavně pro Járu).

Sun Deck aneb sluneční paluba :-)

Vzpomínáte na Oskara? Na toho číšníka na Slovensku? Tak tohle není pojmenovaný po něm!
Kozel fotografem!

A po 19 hodinách (jen 2 hodiny zpoždění) připlouvá Oscar Wilde do přístavu v Rosslare.

Je krásně...

...a jasno :-)
Propelery poněkud rozvířily mořské dno v přístavu. Ten obrovskej trajekt se prakticky zastavil na místě a otočil kolem své osy jak potřeboval - snadný, to by jsme s Najim zvládli taky, vlastně na to skoro máme i papíry!

1. 8. 2008

Cherbourg

Pondělí

Připlatil jsem si za další trajekt který vyplouval až ve středu a našel hotel přímo v centru Cherbourgu. Nechtěl jsem žádnou romantickou periférii s výhledem na záliv, ale barovou docházkovou vzdálenost. Taky jsem potřeboval garáž, protože auto bylo naložený tak, že jsem ho nemohl nechat jen tak na ulici a vykládat ho bylo nemožný, to bych si musel objednat rodinné apartmá. Cestou jsem myslel na to, co bych dělal kdybych třeba píchnul kolo, rezerva je pod dnem kufru a ještě by přitom mohlo hustě pršet... Ale nic takového se nestalo a majitelka rodinného hotýlku v ulici hned vedle centrálního náměstí a divadla mě nechala zaparkovat do jejich vlastní garáže, takže jsem měl po starostech. Ten večer jsem jsem si na recepci koupil pivo a měl jsem dost.
Úterý

Po snídani jsem si městečko prošel křížem krážem,vyfotil si místní katedrálu,

poobědval ty jejich sejry, bagety a bílý víno,
prošel obrovskej přístav,
a zjistil, že u muzea moří maj frantíci zaparkovanou ponorku!

Navečer jsem se uchýlil do jedné hospůdky a objednal capuccino a bílé víno. Neuměla anglicky ani slovo, ale s mojí francouzštinou jsme to dali dohromady :-) Capuccino rozuměla perfektně, hned si to psala, ale přinesla instantní kafe se šlehačkou. Víno bylo v příliš malé sklenici, já měl přece velkou žízeň, ale bylo dobrý, tak jsem napříště požádal o alespoň 0,5 litrovou karafu. Přinesla mi to v půllitru od piva, ale ze smíchem. Tak takhle je to s těma frantíkama pořád. Když jsem si objednával v hotelu pokoj, tak že si jako klidně připlatím 6 Euro za kontinentální snídani. Ráno mi starej harcovník nalil kafe, přines bagetu, croissant máslo a džem a buon appetit. Když pak šla kolem paňmáma tak jsem jí odchyt a povídám: "Dal bych si ještě trochu sejra a šunky!" a ona na to s tím svým francouzským přízvukem, no no, sorry mesieu, continental breakfast only :-))) Jsou prostě absolutně odolný vůči stresu. Do hotelu jsem se ten večer vrátil hodně pozdě.

Středa

Tentokrát jsem chtěl být v přístavu brzo, nerad bych přece něco prošvih :-) Ale do tří odpoledne jsem měl pořád dost času, tak jsem si naplánoval výlet. Po snídani jsem se šel projít na druhou stranu města a taky nakupit do Carrefouru nějakou tu lahvinku na cestu. Když jsem ale zjistil, jak je tam Francouzský víno levný, Bordeaux od 2 do 5 Euro, tak jsem ještě koupil menší kufr s kolečkama, abych to do hotelu nějak dovez. Říkal jsem si, že na sedadlo spolujezdce to snad nějak vmáčknu. Z hotelu jsem vyrazil na severozápadní cíp Normandie, abych taky prozkoumal venkov a vyfotil Jardovi maják :-) Zpátky v přístavu v Cherbourgu jsem byl ještě se dvěma karavany jako první. Musím říct, že jsem si ty dva dny báječně užil a cítil jsem se skvěle. Cherbourg je malé městečko s nádhernou architekturou, uzkými uličkami a spoustou kaváren a restaurací kde se moc nespěchá. Největší atrakcí, samozřejmě kromě putování po stopách vylodění v Normandii, je určitě muzeum moří, jehož velikost hlavní budovy je impozantní. Nejdůležitější součástí města je pak rozlehlý - převážně plachetnicový přístav, který je od obytné části šikovně oddělen parkem a hlavní silnicí. Bohužel pro mnoho návštěvníků města zůstává hlavním účelem trajekt do Anglie a Irska, což je určitě škoda.