před 11 lety
18. 8. 2009
8. 5. 2009
Edinburgh
Alice (tchýně) pro nás ve Valentýnské soutěži místního plátku vyhrála voucher od cestovní kanceláře na €550 a tak jsme se jej rozhodli použít ještě před narozením prcka No.2. Oba jsme se už dlouho chtěli podívat do Skotska, ale na delší výlet to teď bohužel nevypadá a asi ještě chvíli vypadat nebude, takže jsme nakonec vyrazili alespoň na 4 dny do Edinburgu.
Tara byla přestěhována k rodičům na farmu a v pátek před osmou ráno, po necelé hodince letu, už jsme byli na místě. Neměli jsme žádná zavazadla, jenom příruční na palubu, a tak jsme nemuseli čekat u pásu a mohli jsme rovnou k celníkům. Jenomže po chvilce chůze od letadla najednou koukám že stojím s pasem v ruce rovnou u východu z letiště, kde už autobusy odvážejí přilétuvší cestující do města!? Margo byla na chvíli pryč když ke mně přistoupila paní s dotazníkem a s přízvukem, který jsem do té doby znal jenom z filmů, se mě začala vyptávat jestli bylo po příletu na letiště všechno v pohodě. Povídám že jo, jen že jsme asi museli minout celníky nebo co. Paní se jen usmála, řekla že je to v pořádku, popřála hezkej pobyt, ať nám vyjde počasí a byla ta tam. Tak to bylo první velmi milé překvapení. Při odletu jsme ještě zjistili, že tady vyjíždějí kufry přímo do haly, takže k nim prakticky může každý, kdo si na letiště zajde třeba jen na kafe, prostě pohoda.
Od té chvíle jsme se setkávali jenom s neuvěřitelnou ochotou a to i od lidí, od kterých by jsi to podle zaměstnání které dělají nebo podle ksichtu který nosí vůbec nečekal. Řidič autobusu, kterej vypadal jako vrahoun, od nás bankovku sice nevzal (musíš mít drobné, které u něj házíš do strojku aby ti vyjel lístek), ale poradil nám kde si máme rozměnit a řekl, že na nás chvíli počká. Rozuměj linka č. 35, městskej autobus z letiště přes centrum až k nákupnímu centru Ocean Terminal do přístavu. Ten lístek stál £1.20, což je skoro zadarmo, ale řidič ještě neměl ochoty dost a povídá, že když si koupíme lístek za £3, tak nám bude platit celej den a na všechny autobusy ve městě, neuvěřitelný. Když si představím, kolik tam denně nakládá turistů a ke každýmu je takhle ochotnej, tak mi to za nástupních £20.000 ročně (viděli jsme náborový bilboard na řidiče autobusu) přijde jako za trest, ale to bude úhlem pohledu. Takže další příjemné překvapení. V každém případě to byl double decker a jízda v úzkých uličkách z pohledu pasažérů první řady horní paluby je hard core, zážitek kterej oba jen tak nezapomeneme.
Po uložení kufříků do hotelu jsme se vydali na prohlídku nejnavštěvovanější Skotské atrakce, královské jachty "Britannia", která kotví v přístavu právě u nákupního centra "Ocean Terminal", což bylo 10 minut chůze od našeho hotelu. Je to poslední jachta kterou královská rodina měla a která byla v provozu 44 let, od roku 1953 až do roku 1997.
Princezna Margaret a Anthony Armstrong-Jones byli prvním královským párem, který v roce 1960 strávil na Britannii líbánky na 6,000 mil dlouhé cestě po Karibiku. Princezna Anne a Kapitán Mark Phillips byli v roce 1973 druzí, a to na cestě okolo Západní Indie. V roce 1981 Princ a Princezna z Walesu (Charles & Diana) odletěli do Gibraltaru, kde se nalodili na Britannii a začali jejich šestnáctidenní líbánky ve Středozemním moři. O pět let později hostila Britannie poslední královské líbanky Duke a Duchess z Yorku, kteří strávili 5 dní u Azorských ostrovů. Královna na ní hostila típky jako Mandelu, Billa a Hillary, napapal se tam i Vašík Havlů a já nevím kdo ještě, ale prakticky tam jsou jen dvě ložnice. Ta královnina (kde jsou ve dvou místnostech dvě single postele, matinka a tatíček lehávaly samostatně), a ta pro hosty, ve které je prakticky jediná manželská postel na celý lodi a tu tam ještě nechal dotáhnout až náruživec Charles, než se odletěl nalodit s Dianou do Gibraltaru. Za celou dobu provozu nalítala tahle 125 metrová krasavice neuvěřitelných 1.087.623 námořních mil (teď už mluvím zase o lodi, ne o té posteli). Je to jako každej rok provozu kolem celýho světa nebo tak nějak to říkali. Přitom na lodi sloužilo celou tu dobu 220 námořníků a 20 důstojníků, což jako servis pro dva až čtyři lidi jde ne :-) Myslím že to stojí za to vidět. Další příjemné překvapení bylo, že výklad na audio hand setu si můžeš zvolit i v češtině, čehož jsem samozřejmě rád využil.
Hotýlek jsme měli parádní, krásná budova přímo u vody, kolem spousta rybích restaurací a hospod, do centra 10 minut autobusem a neuvěřitelný snídaně na vidličku, včetně ryb. To je samozřejmě taky příjemné překvapení. Kdyby měl někdo zájem tak se jmenuje Malmaison a stojí ve čtvrti Leith.
Následným příjemným překvapením je nabídka piv v místních hospodách, protože prakticky v každé hospodě co jsem byl měli na čepu české pivečko. Staropramen nebo Budvar, někde dokonce obojí. U některých hospod to Budvar navíc korunuje i vývěsním štítem. Tak tomu říkám pohodový Skotsko, o tom se mi v Irsku ani nesní. Cena pinty je oproti Irsku taky příjemnější, zaplatíš zhruba od £2.50 do £3.20 dle druhu (pro srovnání v Irsku se to pohybuje od €4.50 do €5.30 za pintu). České a Německé pivo je samozřejmě to dražší, ale to mě příliš netrápilo, protože jsem nejprve všechno ochutnal a pak se rozhodl zůstat už jen u vynikajícího místního "Tennent's" s pivovarem v Glasgow.
Rozepisuju se detailně hlavně pro kluky co si jedou v červnu zahrát do St. Andrews. Předpokládám, že se po Edinburgu budete chtít porozhlídnout i když Jarda už tam byl loni na motorce. Pro příležitost krátké jednodenní návštěvy jsem vám předvybral kromě návštěvy jachty Britannie ještě částečně pěší zónu "Royal Mile", což je hlavní turistická ulice vedoucí nahoru k hradu a samozřejmě prohlídku hradu včetně výstavy Skotské Královské Koruny (i když to je trochu vopruz ve frontě) a vězení . Tady jsou tipy na následující zastavení:
1. "The World's End", nádherná hospoda ve spodní části Royal Mile
2. "St. Giles' Cathedral" včetně dřevěné vyřezávané kaple zhruba ve středu Royal Mile
3. "The Scotch Whisky Experience" tamtéž, ovšem až nahoře skoro u hradu
Pro případ, že by jste se chtěli zdržet i přes noc, tak rozhodně doporučuji velmi bouřlivý "Grassmarket" s puby a restauracemi všeho druhu.
V jednom obchůdku jsem v regálu s pivem a mezi Budvárkama narazil na tohle, myslím že by jste si to měli obstarat do ledničky na pokoj a dát si to po vysněném kole :-)
Takže Edinburgh nás rozhodně nezklamal a návštěvu mohu jen vřele doporučit. Je to neuvěřitelně pohodové město s příznivými cenami (samozřejmě ne oproti Čechám, ale např. oproti Irsku určitě). Nedávno jsem se dočetl, že podle nějakého průzkumu, který hodnotil jak jsou Evropská města přátelská z pohledu návštěvníků, se Edinburgh umístil na třetím místě. Rádi bychom s Margo tento průzkum poněkud zpochybnili, a to ne kvůli Edinburghu, ale protože na prvním místě se umístil Dublin a to tedy pardón, ale s tím co jsme zažili ve Skotsku se to vůbec nedá srovnávat. Pro úplnost dodávám, že na druhém místě se umístil Amsterdam.
Ostatní fotky jsou na http://czech-irish.blogspot.com/
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)